|
|
Islámská revoluce v Íránu - k lepšímu nebo k horšímu?
Zadeh, Jana ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá íránskou islámskou revolucí a komparativní analýzou režimů před a po revoluci, srovnává historický vývoj a vliv revolučních změn na společnost. I když není pochyb o tom, že transformace imperiální Persie v Islámskou republiku sehrála důležitou roli v překreslení geopolitické mapy širšího Blízkého východu, cílem této práce je porovnat historický vývoj Íránu během monarchie a vliv revolučních orgánů na íránskou společnost. Přes rozsáhlé množství použitých zdrojů z Íránu i zahraničí, autorka učinila veškerou snahu ke snížení účinků vlivů ať už horlivých zastánců monarchie nebo skalních revolucionářů na minimum, a umožnila faktům samotným promítnout objektivní obrázek. Cílem práce je po objektivním srovnání fakticky odpovědět na otázku, zda revoluce vedla k lepšímu či horšímu.
|
|
|
Rozpad a hledání řádu. Dvě základní proměnné v šitské politické filozofii
Růžička, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent) ; Franěk, Jakub (oponent)
"Rozpad a hledání řádu" Dvě základní proměnné v šī'itské politické filozofii (abstrakt) Cílem rigorózní práce je klasifikovat podobu panství a vlády v šī'itském politickém myšlení, jejich vývoj i schopnost obstát v politické praxi. Především si všímám způsobu chápání politické moci a jejího kardinálního spojení s osobou imáma, jež představuje světského i náboženského vůdce komunity. K popisu výše uvedených problémů využívám realitu prvotního islámu včetně šī'itské argumentace pro rozpad muslimské ummy, dále důvody, které vedly k mnohonásobnému štěpení šī'ismu včetně analýzy konkrétních příkladů (Dvanáctníci, Ismā'īla, Hašašíni, Alawi, Duryz, moderní Íránská islámská republika) a konečně deskripci zásadní reformulace panství a vztahu komunity k němu provedené ajatollāhem Chomejnīm. Právě od jeho politického konceptu Wilājat al-faqīh odvíjím i analýzu modernizačních procesů v šī'itském politickém myšlení vedených za tím účelem, aby bylo stále aktuální, ale neodchýlilo se od zjeveného. Moji snahou je proto analyzovat, zda rozpady politického řádu a jeho následných rekonstrukcí i nadále nekončí či zda Wilājat al-faqīh představuje novou kvalitu, která epochu štěpení uzavře. Zároveň se ptám, zda je Chomejnīho moderní konstrukt schopen propojit sakrální a profánní zdroje legitimity moci, či je naopak trvale oddělí.
|
|
|
Hledání legitimního vládce v sektách šī'itského islámu
Růžička, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je klasifikovat podobu panství a vlády v šī'itském politickém myšlení, jejich vývoj i schopnost obstát v politické praxi. Především si všímám způsobu chápání politické moci a jejího kardinálního spojení s osobou imáma, jež představuje světského i náboženského vůdce komunity. K popisu výše uvedených problémů využívám realitu prvotního islámu včetně šī'itské argumentace pro rozpad muslimské ummy, dále důvody, které vedly k mnohonásobnému štěpení šī'ismu včetně analýzy konkrétních příkladů (Dvanáctníci, Ismā'īla, Hašašíni, Alawi, Duryz, moderní Íránská islámská republika) a konečně deskripci zásadní reformulace panství a vztahu komunity k němu provedené ajatollāhem Chomejnīm. Právě od jeho politického konceptu Wilājat al-faqīh odvíjím i analýzu modernizačních procesů v šī'itském politickém myšlení vedených za tím účelem, aby bylo stále aktuální, ale neodchýlilo se od zjeveného. Moji snahou je proto analyzovat, zda Wilājat al-faqīh lze ještě chápat jako návrat ke kořenům šī'ismu či zda jde o novou kvalitu, která buď sakrální a moderně profánní propojí, nebo naopak trvale oddělí.
|
|
|
Írán v kontextu soudobých mezinárodních vztahů
Effenberková, Erika ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Práce se věnuje postavení Íránu v soudobých mezinárodních vztazích. První kapitola analyzuje jeho pozici z hlediska historických souvislostí. Druhá kapitola pak studuje moc ve státě a vliv na zahraniční politku, věnuje se ší'itskému islámu - mučednictví a očekávání příchodu dvanáctého imáma, vlivu ší'ismu na terorismus a diskutuje ekonomické faktory - ropu a zemní plyn a íránské vlastnictví těchto surovin ve světovém měřítku. Třetí kapitola je o tvorbě zahraniční politiky. Konečně ve čtvrté je analyzován vztah Íránu a vybranými zeměmi, hlavně jeho vztah se Spojenými státy - ekonomické sankce, jaderný program, zbrojní průmysl, recyklace petrodolaru. Dále jsou řešeny vztahy s Ruskem, Čínou a Izraelem. V poslední subkapitole je popsáno alternativní vysvětlení blízkovýchodního uspořádání za pomoci íránské rétoriky.
|
host ::
RSS.